Svět, do kterého jsem se narodila, už neexistuje

Pohoršená!

10. listopadu 2017 v 7:57
Jsem pohoršená! Minulý týden jsem objednala přes internet různé zboží - nářadí, oblečení, podložky apod. Obchody vybírám i podle toho, kdy bude zboží doručeno, je to pro mě důležité kritérium, protože nechci čekat měsíc než něco přijde. Takže si dávám hodně pozor, jestli je to skladem. U všeho zboží bylo napsáno že je to skladem. Buď mělo být doručeno do 2 dnů nebo max do 5 dnů. A samozřejmě nebylo. Kdybych to věděla tak si to vyrobím, ušiju sama a doba trvání by byla stejná!

Jak se dostat do pekel

3. srpna 2016 v 9:32
Tak jsem se před pár dny vrátila z nemocnice. Nesnáším nemocnice. Ostatně asi jako každý. Vždycky si vzpomenu, jak jsem tam byla jako malá s většími dětmi, které si se mnou nehrály. Jak mi tam rodiče donesli hračku - plyšovou koblihu - a jak jsem brečela když odcházeli. Taky si vzpomínám, jak mi figurky šmoulů spadly do nočníku. A jak jsem vřískala, když mi brali krev.

Ordinační hodiny

5. června 2016 v 23:12
Po dlouhé době jsem byla nucena zavítat k doktorovi. Musím přiznat, že jsem to nechala trochu "vyhnít", protože jsem naučena z domu nechodit k lékaři s každou hovadinou, ale potíže začaly být obtěžující a bolesti poměrně nesnesitelné a tak jsem šla.

Ne, vlastně nešla. Nejdřív jsem se musela objednat. Už jen dovolat se do ordinace byl nadlidský úkol srovnatelný s výšlapem na Sněžku.

Sportovci nemůžou mít problém najít práci

13. března 2016 v 22:43
Četli jste si v poslední době pracovní nabídky? Taky máte pocit, že pokud nejste profesionální sportovec nebo se aspoň o víkendu nehoníte za míčem či s děvčaty nehrajete vybíjenou, nemůžete si žádnou práci najít? To přeháním, určitě by se něco našlo. Ale pokud nejste týmový hráč nebo nemáte tah na branku, ve výběru zaměstnání vás to podstatně omezuje.

Jak jsem málem potkala Johna Lennona

26. listopadu 2015 v 22:11
Stalo se to před několika týdny a byl to zcela obyčejný den. Pršelo tak, že jsem neviděla na cestu a myslím, že jsem se na chvíli objevila i v protisměru. Jela jsem do obchodu, koupit si jeden jogurt, jeden rohlík a cukr, nic zvláštního. Už když jsem přijížděla na parkoviště, které bývá obvykle poloprázdné, divila jsem se, že je přeplněné auty a musím hledat místo na parkování.

Posilování pomocí kabelky

24. listopadu 2015 v 17:44
Nedávno jsem byla v obchodním centru. Nejsem si jistá, jestli se tomu tak říká, já tomu tak říkam. Prostě jsem byla v té velké budově se spousty obchodů, stánků, fast foodů a lidí, kteří se hemží sem tam a nedívají se před sebe ani pod nohy. Všimla jsem si zvláštní (nebo zajímavé?) věci - dívky, ženy, malé holky nosí v jedné ruce kabelku a v druhé kelímek s něčím (tipuji kávou) nebo termosku s něčím. Zaujalo mě, jak kabelku nosí - zavěšenou na zdvižené horní končetině, přesněji pověšenou na předklotí.
 
 

Reklama