Komentáře

1 Snílek Snílek | E-mail | Web | 5. srpna 2018 v 14:47 | Reagovat

krásný článek :-)

2 beallara beallara | 5. srpna 2018 v 15:03 | Reagovat

Mám radost.
Vše v životě má svoje místo a svůj čas.
Někdo rýpání v hlíně propadne, jiný ne.
Blahopřeji, že jsi se skvěle propracovala na zahrádku, potřebovala jsi místo, kde jsi našla kus sebe a sama víš, že to potěšení z výsledku, no je boží :-)

3 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 5. srpna 2018 v 17:31 | Reagovat

Mame zahradecku jako dlaň..ale staci..Maliny, jahody, švestky, rybiz, hrozno,maly květnový zahon pod smrkem.A velky oresak...

4 Eliss Eliss | Web | 5. srpna 2018 v 20:42 | Reagovat

Je hezké, že tě zahrádka začala tak bavit, já na podobné věci nejsem, ale třeba časem 8-)

5 Helga Helga | Web | 5. srpna 2018 v 22:10 | Reagovat

a to je pravda pravdoucí! Mě nakazila květinami kolegyně v práci, je to opravdu přenositelné to nadšení jednoho se může stát nadšením druhého.

6 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 5. srpna 2018 v 22:50 | Reagovat

[1]: děkuji:-)

[2]: máš pravdu, je to boží:-)

[3]: to vypadá na větší zahrádku než je dlaň:-)

[4]: však uvidíš, já taky nebyla:-)

[5]: je to nakažlivý "moribundus" :-D

7 Padesátka Padesátka | E-mail | 5. srpna 2018 v 23:18 | Reagovat

Zařazuji Tvůj článek do výběru na tema-tydne.blog.cz
O zahradě prostě ještě nikdo nepsal... :-)

8 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 5. srpna 2018 v 23:24 | Reagovat

[7]: ale ale !! ó děkuji:-)
já totiž nechtěla mít srdceryvný článek:-D chtěla jsem to odlehčit :-)

9 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 9:09 | Reagovat

[8]: Právě proto byl vybraný, z těch srdceryvných mi šla hlava kolem... :-D
Vůbec jsem netušila, že práce výběrčí je taková dřina...!

10 Jana Jana | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 10:33 | Reagovat

Je pravda, že už i mne chytá to, že bych šla naši pidi zahradu (oproti vám) posekat :D Takový prima relax. Stejně když ji seká manžel, tak chodíme vedle nej se Svištěm v šátku, protože odborný dozor nebo zaučovaní dětské síly, ... tak je jedno, jestli mi bude kukat přes rameno a sekat budu já nebo táta, no ne? :D A taky jak jsi o tom psala, tak jsme se s manželem trefili do noty a přemýšlíme, že bychom si vysadili rybíz a nějaké keříky, aby mládě znalo potraviny nejen ze supermarketu :)

11 bluesovka bluesovka | 6. srpna 2018 v 12:56 | Reagovat

Sním o malé zahrádce, bohužel té už se nedočkám. Ale je supr, že jsi ji objevila, užívej si!!! :-D

12 Víla Víla | Web | 6. srpna 2018 v 14:26 | Reagovat

Já zas půjdu proti proudu, ale mě zahradničení tááák nebaví. :D

Celé moje dětství jsem musela trhat plevel ve skalce, která byla tak velká, že než jsem došla na konec, na začátku už to zase rostlo... Sbírat rybíz, na kterém to byla samá odporná štipka... Z malin se mi dělá špatně ještě teď, když si vzpomenu kolik brouků v nich bylo. To samé mám se slivkama. O třešních ani nemluvím... Salát do huby nestrčím, protože si živě pamatuju na všechny ty slimáky v našem dřezu. U jahod mám před očima zase ty obří pavouky... Když se řeknou ostružiny, jablka a broskve, nevybaví se mi jejich chuť, nýbrž hejna vos, které mě jen nějakým zázrakem nepopíchaly, když jsem všechno tohle to ovoce sklízela... Zalívání těch debilních rajčat a paprik, ze kterých jsem byla celá dopíchaná, navíc to roste ve skleníku, kde jsem se zpotila jen jsem tam s tou konví vešla... A když se řeknou okurky? Tak mi hlavou běží vzpomínky, kolik hlíny jsem měla za nehty, než jsem je tím kartáčkem před zavařováním vždycky umyla. Protože jsme nemohli zavařovat třeba jedno kilo. Ale tak sto kilo. Jo a šeříky??? Všichni to tam měli. Ze všech stran. Ani jedno okno z žádné světové strany jsem si nikdy nemohla otevřít, aby mi to tam celý jaro nesmrdělo. Protože alergie že jo...

Bože můj, jak já miluji paneláky... :D

13 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 7. srpna 2018 v 8:11 | Reagovat

[10]: podle mě se o rybíz až tak starat nemusíš, teda já se nestarala a rodil a rodil:) ale aby pak z toho nebyl džungle jako u nás

[11]: proč by ses nedožila?:)

[12]: no tak pozor to jak mě rodiče vyhnali v sobotu na zahradu plít plevel to jsem nesnášela:-D teď je to něco jiného
asi je to tím že člověk rád od plenek a "samoty" někam uteče
a ti pavouci no to já se bojím pořád, to bys mě měla vidět jak tam objevím pavouka jak vyvádím, včera jsem večer pištěla na celé kolo, sousedi musí mít ze mě radost
a u malin jsou mravenci hajzlíci a koušou takže jsem věčně celá dokousaná vystrašená nebo popálená od kopřiv:-D

14 TheLazyCat TheLazyCat | E-mail | Web | 8. srpna 2018 v 11:57 | Reagovat

To je nádhera, já se také těším, až budeme po rekonstrukci bydlet. Už mám plány jak zahradu upravit. Ona je teď spíš "bezúdržbová" - stačí sekat trávu a zalévat kytky (i když v těchto vedrech stejně všechny uschly) a pak jen sbírat plody - jahody, třešně a rybíz (červený a černý).
Přidáme pár keříků, já chci hlavně ořešák, dosadíme květiny a dokonce tam máme i 3 menší vánoční stromečky :-) Ty vyrostly samy od sebe a jsou už velké jako já (158 cm). Budou tam krásně vypadat nazdobené.
Jooo zahrada je závislost :-D

15 Martina Martina | E-mail | Web | 11. srpna 2018 v 21:35 | Reagovat

Zahrada stojí hodně potu a sil, ale vrátí stokrát tolik. Je fajn, že jsi v ní našla zalíbení. :-)
Mimochodem ti závidím šeříky a lískový ořech. Lískové ořechy miluju, ale u nás se už nenašlo místo. Šeříky jsme letos museli pokácet, dost nás to mrzelo, když rozkvetly, vypadaly jako obrovské kytice.
Tak přeju, ať se na zahradě líbí a ať se ti na ní daří. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.