Mých pět nejlepších kamarádů

1. června 2018 v 0:03 |  Téma týdne
Občas mě napadá, kam se všichni poděli, všichni ti kamarádi, známí, známí od známých. Pak jsem si vzpomněla na svých 5 nejlepších kamarádů.



Budu psát o reálných lidech. Svého nejlepšího imaginárního přítele vynechám (promiň, kámo).

Na zakládce jsem měla nejlepší kamarádku, která bydlela trochu z ruky. Ale to nebránilo našemu přátelství. Kamarádství vzalo za své někdy v osmé třídě tuším, protože se naše zájmy rozešly. Už pokukovala po chlapcích, ale já se o kluky starala jen v souvislosti s tím, kdy odpoledne půjdeme hrát fotbal.

Ze základky jsem měla nejlepšího kamaráda a naše přátelství vydrželo až do mých cca 23 let. Nevadilo, že jsme každý studovali jinou střední školu nebo že studoval daleko v cizím městě. Pamatuji si, jak jsme měli vždycky v pondělí spicha. Kamarádství vzalo za své, když jsem se seznámila se svým manželem. O tom jsem už psala.

Na střední škole k nám přišla nová studentka z jiné školy. Staly se z nás nejlepší přítelkyně. Vycestovaly jsme spolu do zahraničí. Přestože vysokou školu studovala v Praze, pravidelně jsme se stýkaly a přátelství nám zůstalo dodnes, i když bydllíme od sebe daleko. Ale pokud jedna z nás má cestu k té druhé, navštívíme se.

Nesmím zapomenout na svou kamarádku z vysoké školy. Sice je to přátelství nejkratší oproti těm předchozím, ale za to nejpevnější. Byla doba, kdy jsme se pohádaly a několik měsíců spolu nemmluvily, ale zase nás cesty svedly dohromady a nakonec jsme se usmířily. Nevídáme se vůbec pravidelně, už bydlíme moc daleko od sebe, ani si nepíšeme pravidelně. Ale když už si napíšeme, je to inspirativní a stojí to za to a když se potřebujeme tak tu náhle jedna pro druhou jsme. A přestože jsme se na čas rozdělily, jsme zase jedna ruka. A o tom přátelství je. Dokáže překonat i takové věci. Manžel ji nemá rád, ale vlastně věta, kterou mi má přítelkyně řekla, když jsem váhala, zda jít s teď už manželem na rande, mě povzbudila, abych šla.

Nakonec je tu můj manžel, který je mým nejlepším přítelem. Je to vzácné a krásné. Je to upřímný přítel, který mě zároveň tou upřímnosti občas pěkně štve. Ale někdy mě napadá, komu já se vybrečím nebo postěžuji, když se naše cesty rozejdou? Ne že bych to plánovala, ale znáte to, nikdy nevíte, co vám život přinese:-)

Každý by měl mít aspoň jednoho nejlepšího parťáka.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 1. června 2018 v 5:34 | Reagovat

Nedávno jsem četla pojednání, že některá přátelství v životě přežijí úplně vše a jiná vyčpí a vyšumí, je to přirozené a nemáme se bránit, ale i mě by to bylo líto, přijít o lidi, které mám ráda. 8-O

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 7:02 | Reagovat

[1]: no to chápu, že to tak v životě občas je ale je fakt že to zamrzí

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 1. června 2018 v 9:13 | Reagovat

Je to tak. Když si tak zrekapituluji má dosavadní přátelství, teprve na střední škole jsem si našla opravdové přátele, kteří vždy pomohou, když je to nutné. S jednou kamarádkou jsem si natolik blízké, že už dopředu obě víme, že se budeme i teď po střední vídat i nadále, i když ne už pravidelně.
Je to člověk, o kterém můžu hrdě a s jistotou říct, že je to má spřízněná duše a nikdy by mě nezradila.

Ze základky mi zbyla snad jen jediná holčina, se kterou jsem ještě v kontaktu (a ta navíc byla z jiné školy).

4 Alka Alka | E-mail | 1. června 2018 v 10:14 | Reagovat

Mám několik velice báječných přátel - a mám je "termínově" různě. S některými se vídám 1 - 2 ročně a jsou to přátelé od gymplu (už 48 let). S jinými z gymplu jsem se vídala cca 5 let po dvaceti letech od matury (spojovalo nás blízké bydlo a stejné starosti)... a inu ano, mám i přátele ze základky a z vejšky. za všechny jsem velmi ráda. je jich víc než 5, a stejně se časem mění, resp. střídají.
A teď už mám i 5 fajnových kamarádek z tohoto blogu. ;-)

5 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 11:27 | Reagovat

Pěkná inventura. Dá se říct, že jsi bohatá.

6 slope slope | E-mail | Web | 1. června 2018 v 11:32 | Reagovat

Hi, this weekend is nice in favor of me, for the reason that this time i am reading this enormous informative article here at my residence.

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 1. června 2018 v 14:55 | Reagovat

Tak to je zajimave. Jak se lide takto schazejii a rozchazeji. Z doby zakladky u mne zadne kamaradstvi nevydrzelo, anii nevim co s tehdejsimi kamarad a kamaradkami ted je. vše azr z pozdější doby :-)

8 TheLazyCat TheLazyCat | E-mail | Web | 1. června 2018 v 15:14 | Reagovat

Koukám, že je to všude stejné. Myslím si, že je úplně přirozené, že si s někým rozumíš a po nějaké době to přestane platit. Lidé se vyvíjejí, ačkoliv si to někteří nepřipouštějí a je úplně normální, že ti naopak přijde opět do cesty někdo, s kým si rozumíš v té době. A pak jsou ty spřízněné duše, se kterými (i přes vzdálenost a čas) si rozumíš třeba celý život. Takových lidí je třeba si vážit. A ty máš to nejdůležitější - jste si s manželem nejlepším přítelem a to je to nejdůležitější :-)

9 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 17:47 | Reagovat

Také jsem se zamýšlela nad svými kamarády. Včera jsem právě s tou svou nejstarší kámoškou ( od druhé třídy) seděla na pivu a my jsme pořád jak ty malý holky. Ale svobodný a to je tak supr! Naše přátelství je stále takové volně plynoucí...Možná taky něco o svých přátelích napíšu. A viděla jsem tvoje vlásky - vždyť jsou krásné a koupelna podobná mojí :-D

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 1. června 2018 v 19:12 | Reagovat

Mít manžela jako přítele, to výhra k nezaplacení :-D

11 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 19:16 | Reagovat

[3]: takové přátelství je opravdu krásné

[4]: no tak to je bezvadné - 48 let:) a je skvělé si někoho najít tady na blogu, tady jsou poklady..

[7]: je to zajímavé a asi i přirozené ale nutí to k zamyšlení

[8]: máš pravdu je to přirozené:) jen mě to často nutí k zamyšlení kam se všichni poděli a jak se asi mají

[9]: to je tak pěkné:) koupelna - další článek o rekonstrukci ale nevím kdy:) my máme ještě jednu a ta je taková hodně retro ale není ještě zcela dodělána:) o tom někdy snad taky bude článek

[10]: to je:) ale to neznamená že je někdy na zabití :-D

12 The Lazy Cat The Lazy Cat | E-mail | Web | 1. června 2018 v 19:21 | Reagovat

[11]: Nad tím taky často přemýšlím, od střední školy mám skoro všechny lidi na FB, takže s nimi alespoň minimálně v kontaktu jsem, ale s těmi předtím prakticky vůbec.

13 Lucka Lucka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 19:48 | Reagovat

To je moc hezké, podobné zhodnocení si musím udělat taky. Ono přeci jen kamarádi zůstávají a odcházejí, ale takové to přátelství, kdy si i člověk po delší době napíše a je to jako kdyby se nic nezměnilo, to za to skutečně stojí. :-)

14 Veru_haj Veru_haj | Web | 4. června 2018 v 10:10 | Reagovat

Mam to stejně, občas si vzpomenu na kamarády z dětství a let dospívání, a říkám si, kde jsou. a co dělají, jak se mají, zda už mají děti a tak. Některé vidím na soc. sítích a vím třeba že sdílí fotky miminek a je to fajn, i když už nejsme v kontaktu a nepíšeme si, ale o některých nevím nic, a někdy mi to je líto. ráda bych jim napsala, ale nemám číslo, a popravde jsem jednu dobrou kamarádku a sousedku z detstvi kontaktovala driv, a nejdrive vubec neodepsala a pak tak sporadicky ze jsem se na to vykaslala. mrzi me ze ti lide ani nemaji potrebu a nechteji komunikovat. chapu ze jsme kazdy jinde a mame sve zivoty, ale cloveka to zamrzi
ale jsem stastna ze mam pritele a nejlepsi kamarádku a pak pratel kolem, kteri vim ze je mam a podrzi, a muzu s nimi travit cas. a rikam si ze vic nepotrebuju :) a jsem za to stastna

15 E* E* | Web | 4. června 2018 v 21:00 | Reagovat

Moc hezky se čte že tvůj nebo vás manžel je tím nejlepším přítelem. U nás je to to samé. Pro nikoho bych neudělala víc jak pro něj a svoji i jeho rodinu ❤️❤️🤗

16 Jana Jana | E-mail | Web | 6. června 2018 v 10:33 | Reagovat

Mít za životního partnera svého přítele je výhra. Můj muž to tak má (plus se čas od času pozastavíme nad tím, jaké by to bylo, kdybych já žila s jeho nejlepším kamarádem :D :D :D že bysme umřeli na nicnedělání atd. :D :D - takže u nás to je víceméně doslova no :D

17 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 10. června 2018 v 9:29 | Reagovat

[13]: tak to s přátelstvím je:)

[14]: ono stačí pár opravdových mít:)

[15]: klidně mi můžeš tykat:)je to pěkné ale někdy když spolu nemluvíme:-D tak si nemám komu postěžovat:)

[16]: jako výhra to je ale když mě naštve a já s ním nemluvím tak si nemám komu postěžovat:-D

18 the impossibe game the impossibe game | E-mail | Web | 20. července 2018 v 10:51 | Reagovat

Very helpful advice in this particular post! It’s the little changes that make the largest changes. Thanks for sharing!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama