Zázračná mezera mezi stehny

3. dubna 2018 v 10:09 |  Téma týdne
V březnu jsem prodělala jakousi střevní chřipku. Připomnělo mi to dobu před několika lety, kdy jedna střevní chřipka odstartovala proces hubnutí, který mě nejprve dostal na ideální váhu, ale pak mě doslova vyhladověl.
Letos, když mě tato nepříjemná nemoc zastihla, mi bylo tak zle, že jsem několik dní nejedla. Moje nechtěné břicho zmizelo a já si říkala, ty vole vypadám skvěle, žádné břicho! Kdybych skoro nejedla, tak...


a v tom jsem se zarazila...
Panebože, opravdu chci tohle znovu prožívat? Vážit sotva 45kg a zapisovat kdejakou snězenou drobnost (včetně jednoho burského oříšku)? Mít zničené vlasy, být neustálé unavená a nemít žádná prsa? Ty nemám ani teď, moje krásná prsa jsou nenávratně pryč (a to jsem kojila jen cca 2 měsíce), ale moje prsa mě netrápí.
Jak to že se myšlenkami vracím o x let zpět, kdy jsem si tím hladověním prošla, dala se do pořádku a našla rovnováhu ve cvičení, odpočinku a jídle.

Vzpomněla jsem si na jeden dokument o mateřství. Nevím, jestli to bylo přesně o tom. Ale bylo v něm řečeno, že kdysi (například za socialismu), když žena porodila a zůstala ji nějaká kila a břicho už napořád, neřešila to, protože s tím počítala, protože nyní byla matkou a takhle to prostě je. Oproti tomu dneska, se honíme za ideální váhou a plochým břichem. A já vám něco povím, když jdou modelky na přehlídku nebo focení, několik dní před tím nejí a ještě si dají projímadlo, protože ta břicha jsou nepřirozeně plochá:-) Zajímalo by mě, jestli to je pravda - to co říkali v tom dokumentu o ženách za socialismu.

No a jak jsem se nad tím vším tak pozastavila, asi se mi rozsvítilo v bedně. A v neděli když jsem měla dopoledne chvilku pro sebe, jsem si uvařila kávu a dala si kousek beránka. A poprvé po děsně dlouhé době jsem si to jídlo užila a měla jsem obrovskou radost z toho, jak mi to chutná. A vůbec jsem neměla výčitky svědomí, že přiberu.

Odpoledne z náhlého popudu, kdy konečně přestalo pršet a vysvítlo sluníčko, jsem se rozhodla jít s Šakalíčkem na procházku a cestou necestou jsem přemýšlela o tom, co mi řekla Blondýnka. A myslím, že mi konečně došlo, co mi chtěla sdělit, jak to myslela. A pak mi došlo, že moje dobrá přítelkyně mi to říká od vysoké školy.
A já po x letech zpomalila.
A po několika měsících neuvěřitelného trápení, kdy jsem se cítila na hovno, je mi 2 dny nádherně.

Děkuji Ti, Blondýnko.

Nutno dodat, že jsme se s Šakalíčkem na procházce asi nachladili. Jsem zase nemocná a malý filuta taky - chrchlá, kašle, teče mu z nosu, dneska valíme k doktorovi.

A proč to všechno píšu? Tenhle článek mě totiž napadl, když jsem si dneska všimla na internetu odkazu na zázračnou ketonovou dietu, podívala jsem se o co jde. Ne že bych ji chtěla držet, zajímalo mě, co to zase je. A nepřeestala jsem se divit. To jako vážně? Proč si prostě myslíme, že tělo obalamutíme dietou. Přece hubnout jde i zdravě, nemusíme se kvůli tomu vzdávat ovoce, luštěnin a já nevím čeho. Nemusíme být vychrtlí, ani obézní. Nemusíme se pořád cpát smaženým. Stačí jíst vyváženě a hýbat se.

Chce to udělat krok do neznáma - smířit se s tím, že zázračně a rychle to nepůjde, že nám nepomůže geniální přístroj na břicho, s kterým budeme hubnout u televize zatímco se válíme, že hladovění není cesta a že být vychrtlý s propadlým břichem a obří mezerou mezi stehny není zdravé, ani krásné, ani sexy.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 king rucola king rucola | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 10:25 | Reagovat

bohovsky nazov prispevku! evokuje vselico!

2 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 11:22 | Reagovat

Jdeo to najít tu spravnou míru...asi všeho moc škodí...

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 11:30 | Reagovat

Zdá se, že jsi dospěla... ;-)

4 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 11:40 | Reagovat

[1]: děkuji:-)

[2]: přesně tak

[3]: no to asi ne :-D

5 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 11:45 | Reagovat

Tak z tohohle článku mám upřímnou radost :-) z toho, že se cítíš konečně opravdu dobře a z toho, že se ti povedlo si uvědomit tolik věcí... :-) Držím palce, at to takhle pokračuje co nejdéle! :-)
Já osobně si myslím, že samozřejmě platí pravidlo všeho s mírou, ale především bez výčitek! :-) Kdybych si měla vyčítat každou tabulku čokolády, co jsem snědla, tak se dnes nevejdu do našeho 3+1 :D stres z jídla podle mě dělá víc škody než jídlo samo :)

6 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 11:48 | Reagovat

[5]: děkuji a pravidlo všeho s mírou je zlaté:)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 11:53 | Reagovat

No sláva :-)
Právě mi ze srdce spadl obrovský balvan, víš to?
Protože Ty jsi báječná holka, naprosto skvělá a nějak ses nám schovávala za tou hromadou starostí, které Ti způsobila honba za "dokonalým" tělem :-)
A teď jsi vykoukla a je to jako by vylezlo sluníčko :-)

8 Annie Annie | Web | 3. dubna 2018 v 12:30 | Reagovat

Přesně tohle zažívám s každou chřipkou, s každým úbytkem váhy. Hlavně vytrvej, ta cesta je občas fakt šílenství.

9 Eliss Eliss | Web | 3. dubna 2018 v 14:37 | Reagovat

Ono je hrozně fajn užít si konečně jídlo bez výčitek :-)

10 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 3. dubna 2018 v 16:05 | Reagovat

Ani my, dříve narozené maminy, jsme nechtěly vláčet zbytečná kila navíc. Snažily jsme se dostat na původní váhu, každá s jiným úspěchem, ale nehrotily jsme to až na dřeň. Je lepší mít nějaké to kilo navíc, než vyhublá trávit spoustu času u Chocholouška 😂 Držím všechny palce a věřím, že teď už opravdu víš, co je nejdůležitější. Přece Šakalík a jeho spokojená mamča 😄

11 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 17:23 | Reagovat

Dík za tento článek.... já už se pár týdnů potýkám s posilováním, kdy sice vidím určité výsledky, ale to břicho prostě ne a ne dolů.. no a dnes jsem se po mnoha měsících odhodlala a navlíkla do legínů, volnějšího trika a za chvilku se takto chystám mezi lidi a jsem vlastně děsně happy, seru na břicho, venku je krásně, jdu se bavit :-)

12 beallara beallara | Web | 3. dubna 2018 v 20:44 | Reagovat

Krásně se to čte, tak vydržať :-)

13 Jana Jana | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 8:53 | Reagovat

Manžel, když vidí, že hubnu sama i za neustáleho žraní veliké Milky, na mne lehce tlačí, že se těší, až budu hubená. Jsem teď hubenější než před porodem, než jsem kdy v životě s ním byla. Jde to vidět a jde to vidět i na manželovi.

Já ho ale neustále upozorňuji na druhý fakt hezké postavy - na psychiku. Když jsem byla před lety hubená (65kg), byla jsem chodí kostra. To se dá vždy dohnat, ale psychika... Když jsem bala oplácaná (a to ještě pořád jsem), říkala jsem si, jaké by to bylo být hubená a nosit ty krásné věci, které vidím na hubených holkách kolem mne. Když jsem pak "zhubla" pod 70kg, tak jsem najednou přestala snít, jaké by to bylo, ale byla jsem neustále v DEPRESI, že ony jsou hubenější než já (a to jsem byla hubenější já než ony). Naštěstí šlo o krátkou životní etapu, kterou vyléčila má láska ke zvířatům a jídlu.

Takže teď se akorát snažím nepřejídat. Ale třeba když nejím správně a pár dní nejdu s kočárkem, kila jdou hore. Bo jak sním 5 jídel v jeden okamžik po návratu z práce, není to holt ideálka. Celkem se těším, až budu moci vařit, bude to zase zajímavější. A taky až se bude venku dát trávit více času. Dokud malej nebude protestvat, budeme chodit daleko :)

14 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 10:35 | Reagovat

[7]: jej Baru děkuji ale tak super zas nejsem:-D

[8]: jo to máš pravdu....hlavně vytrvat

[9]: to je pravda:)

[10]: děkuji! Tak ten dokument sprostě lhal! 8-O

[11]: a že je to lepší než se trápit?

[12]: no to je asi to nejdůležitější - vydržet:)

[13]: já když jsem měla 45kg a mohla se obléct do dětských hadrů, byla jsem taky v depresi, to udržování nízké váhy a neustálé hlídání vede člověk k bláznovství a depresi

15 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 4. dubna 2018 v 20:58 | Reagovat

No to mam taky radost, holka jedna usata :)
Ja to mam tak, ze jsem spokojena velmi. Zeru zeru a jsem prej hubena jak lunt, maminka moje ma starost, ze me ten kluk celou vycucne, ted jsem tam byla 2 tejdny jak ve vyvarovne, maminka mi uspesne pridala 2 kila, ktery uz jsou zas pryc jak jsem se vratila. Jenom doufam, ze az prestanu kojit, tak ta chut k jidlu a na sladky zmizi, jinak to bude fakt masakr :D

16 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 5. dubna 2018 v 10:13 | Reagovat

[15]: myslím že ta chuť zmizí, když jsem kojila taky jsem furt žrala smažený,tučný,čokoládu:) ale jak jsem přestala kojit tak mě ty chutě přešly
je fakt že teď je mi ze smaženého špatně i z čokolády mě bolí žaludek...asi věk nebo co:-D

17 Meduňka Meduňka | Web | 8. dubna 2018 v 7:24 | Reagovat

Zařazuji do výběru! :-)

18 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 8. dubna 2018 v 22:08 | Reagovat

[17]: óóó děkuji:)

19 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 9. dubna 2018 v 17:15 | Reagovat

Gratuluji k takovému uvědomění :) Samozřejmě že člověk na sebe nemůže kašlat úplně, alespoň trošičku by se hlídat měl, ale nesmí se to přehánět :-)

20 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 10. dubna 2018 v 14:38 | Reagovat

[19]: tak to určitě ale nesmí se to přehánět, nesmí se z toho stát posedlost:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama