Už 14 dnů jsem se kvalitně nevyspala

29. dubna 2018 v 8:39 |  Šakalík
Šakalík nám přestal spát v postýlce. A já jsem z toho pomalu asi nešťastná nebo zmatená nebo nevím co. Ale musím se z toho vypsat nebo mi z toho praskne hlava nebo močový měchýř nebo brzo porodím křečka.



Roste mu totiž zoubek a ještě není prořezaný. S manželem si myslíme, že je to tím, protože vždycky když mu rostl zub, spal s námi v posteli. Já tedy doufám, že je to tím, protože dlouhodobě bych to asi nezvládla.
Když s nám spi v posteli pár dní, tak je to krásné, i když náročné, ale po 14 dnech zjišťuji, že nejsem typ, který chce spát se svým miminkem v posteli.

Ono je sice fajn, když mě Šakalíček vzbudí pohlazením, ale většinou mě stejně budí plácnutím po tváři jak máchá ručičkami nebo píchnutím do oka. A to není až tak příjemné.
Navíc se v noci několikrát budím děsem, že jsem ho zalehla.
Taky mi chybí tulení s manželem, protože já usínám tak, že si lehnu na bok a manžel mě objeme. Usínám tak roky a chybí mi to (nojo taky mě to teď napadlo, jsem hrozný sobec).
Navíc jsem zvyklá usínat na levném boku. Nyní musím usínat na pravém, abych viděla na malého a nezalehla ho. Takže mám z toho bloknutá záda.
Šakalík je rozvalený přes celou postel. Takže manžel i já spíme na drobném kousíčku.
Když už mě bolí celá levá strana a záda, chci se otoči na pravý bok, ale nemůžu, protože se bojím, že v noci, jak bude tvrdě spát, peřina přikryje Šakalíčka a udusí ho.

Prostě mi to nevyhovuje. Kde jsou ty časy, kdy se malý uložil do postýlky, obejmul si řvousíka (oblíbená hračka housenka) a do 5 minut byl ťuhík.

Taky jsem neustále ve stresu z toho, že si na postel zvykne a už do postýlky nepůjde. Taky mi to občas někdo říká, že tak krásně spinak u sebe a teď ho rozmazlím.
Manžel mi říká, máš dvě možnosti: buď ho nech řvát v postýlce a on jednou usne anebo ho dej k nám a riskni to, že si u nás zvykne. Ale podle manžela si nezvykne, je to dle něj jen přechodné období.
Já bych ho nemohla nechat křičet v postýlce.
A když jsem u postýlky než usne, tak prostě neusne. Myslí si, že si budeme hrát.

Taky si cucá palec, začal nevím kdy, někdy s prvním zoubkem a už toho nenechal. Všechny dobré rady na internetu jsou na houby. Protože dudlík nechce, nechce ho vyměnit za palec, nechce si ani místo toho žužlat hračku.
Takže jsem pořád vystresovaná, že bude mít křivou čelist, zuby, deformovaný palec a já nevím co ještě.
A nemám koule na to, abych mu obvázala ruku tak, aby na palec nemohl. Přijde mi to trochu brutální.

A pak se mi celý den honí hlavou myšlenky? Dělám to dobře? Nebo špatně? Mám ho nutit do postýlky? Anebo se na to vykašlat a nechat ho spát u nás? Čím mu způsobím větší škodu? Když udělám tohle nebude to mít vliv na jeho celkový život? Nepokazím mu tak něco? Nepředám mu špatný start do života? Bude mít kvůli mně předkus?
Co mám dělat?!
Hlavně se pokusit nezbláznit, chjo.
Taky by mě zajímalo, kdy přejde ten pocit, že nejsem dobrá matka, že tím pokazím to nebo tamto.

A tak si říkám když bude Šakalík v pubertě a poprvé mi zalže nebo si dá cigaretu nebo trávu, bude se takhle trápit on vůči své mamce? :-) Patrně ne, jen si pomyslí, že ti trapní rodiče tomu přece nerozumí:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 29. dubna 2018 v 11:49 | Reagovat

Vůbec si ze svýho dětství nepamatuju, jestli jsem spala v postýlce nebo v mezi rodičema, cucala si palec nebo jestli jsem byla kojená na vyžádání nebo po třech hodinách nebo jestli jsem měla sunar...ale nejranější vzpomínky mám právě na podobně vystreslou maminku :) Přežila jsem, ať už se ve svých dilematech rozhodla pro kteroukoliv variantu!:) A i přes její vystreslost si myslím, že je dobrá máma (byť v období cca od školky do narození Otyla mě tím samozřejmě pěkně štvala :))

A sobec nejsi, taky je pro mě důležitý usínat v objetí :)

2 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 29. dubna 2018 v 21:18 | Reagovat

Tak dobre zvládnutí těch problémů..Ono možná může být  v řadě případů "oboji správně" :-)

3 Lux Lux | Web | 29. dubna 2018 v 23:03 | Reagovat

Netrap se tím, žádná matka vlastně neví, co dělá. A jestli tvrdí, že jo, tak kecá.

4 beallara beallara | 30. dubna 2018 v 6:36 | Reagovat

[3]: Co tě vede k taková úvaze ???

5 Eliss Eliss | Web | 30. dubna 2018 v 7:42 | Reagovat

To je tedy prekérní situace, snad to brzy vyřešíš a Šakalíček si zvykne v postýlce 8-)

6 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 30. dubna 2018 v 15:09 | Reagovat

Podívej se, všichni lidé usínají na levém boku - jen ty na "levném". To mě pobavilo nejvíc. Jako zasloužilá matka chápu tvé obavy, ale tím si procházíme všechny. Kdybys byla špatná matka, tak bys neřešila všechny ty "hrůzy" spojené s výchovou dítěte. Všichni vyrostli, všechno se poddalo - no to jsem moc nepotěšila, že, ale ono to tak je. Vždycky nám to napiš a my to zhodnotíme :-D

7 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 30. dubna 2018 v 15:11 | Reagovat

A ještě - moje dcera se kvalitně nevyspala už sedm let :-D teď spí v posteli s oběma dětma - tak co?

8 S. S. | 30. dubna 2018 v 19:33 | Reagovat

Šakalíček se bude trápit kvůli mamince až mu bude 60 let a mamince 80.
To se zase ta péče obrátí a starosti bude mít velké zase on s maminkou, která věkem a opotřebováním tělesné schránky už nebude jako bývala v 70. Ale to je ještě za hooodně dlouho, tak snad to rychle neuteče. ;-)

9 duchodkaevka duchodkaevka | 1. května 2018 v 16:12 | Reagovat

Já jsem pro vlastní postel pro sebe i pro miminko. Takový vystresovaný spánek-nespánek není dobrý pro tebe ani pro mimčo. Šakalík si trošku zabrečí, zoubky na tom mají také svoji vinu, zvykne si na svoji postýlku a budete v klídku celá rodina. Chce to čas, jenom doufej, že to nebude trvat moc dlouho :D  :-)  :-)

10 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. května 2018 v 18:11 | Reagovat

Moc si všechno bereš, moc se stresuješ, Prvorozenému jsem nedávala dudlík, pak ho nechtěl a žužlal si předloktí ještě ve školce...teď je v pohodě, teda myslím... :-D  :-D  :-D

11 Ježurka Ježurka | Web | 2. května 2018 v 13:22 | Reagovat

Já věřím, že se vše včas srovná a moc ti to přeji. Je pravda, co se pamatuji, že jsem s dětmi v jedné posteli nespávala, ale s vnoučátky ano. Tak nevím.... :-D

12 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 3. května 2018 v 8:10 | Reagovat

[1]: doufám, že Šakalík to taky ve zdraví přežije bez újmy na duševním zdravím:)

[2]: děkuji...vidíš to je pravda:)

[3]: no to nevím, většina matek co znám, vypadá, že ví co dělají:-)

[4]: ale kdyby to byla pravda, dost by se mi ulevilo :-D

[5]: taky doufám, záda už mě bolí tak, že jenom pohyb je utrpení a to že jsem se 3 týdny nevyspala a jsem chodící zombie o tom ani nemluvím

[6]: šmarjá 7 let?:-D no je v co doufat:)....no já píšu nesmysly protože jak mě bolí záda tak nemůžu vůbec sedět u počítače ani stát ani se ohýbat prostě nic ale je potřeba pořád něco dělat tak trpím no...a ty překlepy to je prostě ten spánkový deficit:) nevidím i když to po sobě čtu

[8]: děkuji ale 80 se asi nedožiju a až bude Šakalíčkovi 60 tak mně bude 93:-D

[9]: on spal vždycky v postýlce jen v tom období kdy mu rostly zoubky ne a teď to trvá 3 týdny a už si nejsem jistá jestli je to tím...ale jinak s postýlkou jsme problém nikdy neměli až teď..

[10]: nojonojo já vím ale ten palec mě fakt stresuje:) prý si to cucá 90% dětí co usíná samo bez mamky....tak jsem to v provopočátku možná zadupala já:(

[11]: děkuji:) no já jen doufám že s vnoučaty už tak stresovat nebudu :-D

13 Magda Magda | E-mail | 4. května 2018 v 15:31 | Reagovat

Soucitně potlapkávám ;-) Určitě se to časem spraví. Se starší dcerkou jsem snad nikdy problémy se spánkem neřešila, v tomto ohledu byla vážně vzorné miminko a spí dobře i teď, ve třech letech, dokonce ještě po obědě usne na dvě hodiny, takže mám na tu chvíli luxusní klid :-D
S Matýskem (1 rok) jsme si se spinkáním užili i trochu nepříjemností, i když to asi nebylo zase nic tak dramatického, když někdy poslouchám jiné maminky... ??? Nicméně byla doba, kdy se budil několikrát za noc a také končíval u nás v posteli a s mužem jsme byli ráno rozlámaní a nevyspalí (o nemožnosti tulení ani nemluvě!). Pak jsem dostala tip na knížku KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT (Anette Kast-Zahn).
Lze i stáhnout na netu. Popsané rady nám dost pomohly, vyhovovalo mi, že to nebylo žádné takové to drastické "nechat vyřvat", ale zároveň autorka zastává přístup, že i maminka má nárok si odpočinout a že dítě patří do své postýlky (brr, nesnáším takové ty eko-matky co ti vnucují názor, že je v pořádku mít dítě alespoň do osmi let v posteli a klidně celou noc prokojit, a že to už se nebude nikdy opakovat, a ať si to maminky užijí a bla bla :-x ).
Tak zkus prostudovat, pokud budeš chtít, myslím, že nám dost pomohla, teď Maty spinká už několik měsíců ve své postýlce (dokonce se sestřičkou ve svém pokojíčku!!!) a v noci k němu málokdy vstávam (musím zaklepat ;-) ). Pravda, že se to třeba vlivem zoubků nebo nějaké jiné blístky zase může občas zhoršit, ale s důsledností a klidným, laskavým přístupem, se zase dá najet na vyhovující řád ;-) Tak držím palce a přeji brzy klidné noci! :-)

14 Magda Magda | 4. května 2018 v 15:33 | Reagovat

Ups, pardon za dlouhý komentář, to byla prostě potřeba podělit se o "zaručené rady", které podle mého názoru vážně fungují :-)  :-)

15 Jana Jana | E-mail | Web | 6. května 2018 v 16:49 | Reagovat

Nám doma začalo období roztahovani se. Všude po posteli. Prso si mladej pritahuje i přes půlku postele. Začíná se otáčet na bříško z boku a spí ... Takže se nudím desem,  zda dýchá. .. A tuleňů mi taaaak tak tak moc chybí ... jesteze aspoň ty večery máme na sebe čas (resp.na sex 😂😂😂😂)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama