Proč se říká

22. března 2018 v 7:52 |  Tak nebo tak
ještě budeš rád vzpomínat na to, jak jsi musel chodit jen do školy a ne do práce... Taky vám to rodiče říkali? Nám s manželem to říkali pořád a my zpětně, když už chodíme několik let do práce, nechápeme proč.

Protože když si to srovnáme, pro nás dva je milionkrát lepší chodit do práce, bydlet bez rodičů, žít si svůj život a dělat si, co chceme. Přijdeš ve 4 ráno z punkového koncertu? No a co?! Když jsi schopen za 2 hoďky jít do práce a odvést ji kvalitně, proč ne?! A to musím říct, že začátky nebyly lehké a zaměstnání nebylo to vysněné, přesto jsme si nikdy neřekli radši bych šel jen do školy než do práce, radši bych psal úkoly než zůstal přesčas a platil účty.

Možná je to tím, že jsme měla přísnější výchovu a manžel to měl doma složité. Jako dítěti mi například hrozně vadilo, že k nám na návštěvu nesměli kamarádi, v dospělosti partneři, že se muselo pravidelně uklízet apod.
A vždycky manželovi říkám, že chci, aby si Šakalík kamarády domů vodit mohl, časem i nějakou tu dívku. A manžel mi vždycky říká, já tě chápu, ale vem si, že díky tomu, že jsi měla takovou výchovu ses osamostatnila rychle a nemamánkovala jsi do 40 u rodičů.

Je to opravdu tak? Že nás přísná výchova a pravidla rodičů nutí se osamostatnit a žít si po svém? A pokud výchova bude moc benevolentní (ne bez pravidel ale ne tak přísná), budu mít doma mamánka, co se ve 40ti nebude chtít odstěhovat?:-)

Nebo prostě jen nebude tak jako já prát v pátek, uklízet v sobotu, žehlit v neděli a na jaře mýt okna.

Co si o tom myslíte?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 veruce veruce | Web | 22. března 2018 v 8:47 | Reagovat

No, moje výchova taky stála za to, ale osamostnění bylo ovlivněno něčím jiným, takže podle sebe nemůžu soudit. Pro mě to byla úleva, ale zase jsem měla problém si ze začátku zvyknout, že doma uklízím prostě já, peru já, vařím já apod. a pořád jen já :D Ale ta svoboda, že jsem se mohla na celý víkend sebrat a být fuč a nikdo se nezajímal, nebo jsem chodila z koncertů domů ve dvě ráno... :-D
Myslím si ale, že odchod od rodičů ovlivňuje hodně věcí a že i lidé, kteří vyrůstají v normálním, ne v extra přísném prostředí, se mohou osamostatnit brzo :-)

2 Axina Axina | Web | 22. března 2018 v 9:44 | Reagovat

Podle mne to jsou dvě různé věci. Osamostatnit se a chovat se "dospěle", tj. zodpovědně, např. plánovat si práci i čas volna. Existují všechny 4 varianty:
1. S rodiči žijící, věkem dospělý, chováním puberťák.
2. S rodiči žijící, věkem i chováním dospělý.
3. Samostatně žijící dospělý, chováním puberťák.
4. Samostatně žijící, věkem i chováním dospělý.
:-)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. března 2018 v 11:01 | Reagovat

Já bych do školy chodila. Už proto, že co mi učitelé do hlavy nalili, to tam tak nějak zůstalo, ovšem to, co se mám učit sama, to ne a ne...
Takže škola jako taková by mi nevadila. A ani by mi nevadilo svalit na někoho svojí odpovědnost.
Fakt, nejsem vůdčí typ :-)
A drahý taky, takže to podle toho vypadá :-)

4 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 22. března 2018 v 11:08 | Reagovat

Ono je fakt, že v dětství tu nebyla ta odpovědnost,,odovida nekdo jiný...Ale to si člověk při tom  ani neuvědomuje...každý věk ma své starosti a své problémy,

5 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 22. března 2018 v 11:14 | Reagovat

[1]: tak s tím jsem problém neměla si zvyknout, že to dělám já, teda tenkrát mi ještě pomáhal manžel, teď už mi tolik nepomáhá:-)

[2]: snad máš pravdu:) a nevychovám rozmazlence

[3]: mně v hlavě zůstalo to co mi nalili na základní škole - ale už jen takový zbyteček...ze střední mi tam nezůstalo nic...jen to co jsem sama naučila doma a měla jsem o danou věc zájem:)

[4]: to je pravda, každý věk má své starosti..to co mi přišlo ve 20 strašně důležité a trápilo mě, mi teď přijde směšné..možná se za 20 let budu smát současným problémům

6 Víla Víla | Web | 22. března 2018 v 11:36 | Reagovat

Já jsem měla benevolentní výchovu, kamarádky tady chodily přespávat pořád, a úderem hotové maturity jsem se stejně stěhovala na druhý konec republiky, kde jsem nikoho neznala.

A to, že jsem se musela ve čtyřiadvaceti vrátit, abych se starala o dědu, je zase bohužel jiný příběh...

7 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 22. března 2018 v 12:06 | Reagovat

[6]: to je z mého pohledu obdivuhodné, dneska už to není běžné, že tohle někdo udělá pro rodinu, pro starší

8 Katkacicma Katkacicma | Web | 22. března 2018 v 15:17 | Reagovat

Super blog :-)  :-)

9 beallara beallara | Web | 22. března 2018 v 16:26 | Reagovat

Já si myslím, že každé lidské období má svůj půvab, svůj význam a ve škole prostě člověk mohl být méně zodpovědný než v práci, já jsem měla na triku životy lidí na koronární jednotce, takže bych srovnávala dva světy a to nelze ;-)

10 signoraa signoraa | Web | 22. března 2018 v 17:41 | Reagovat

Možná je něco způsobeno výchovou, at' už v pozitivním či negativním smyslu. Výchovu jsem měla přísnou a kamarádku jsem si nikdy nepřivedla. Neexistovalo! Oblíbený výraz mého táty. Tatí, můžu do kina? Neexistuje! Možná i proto jsem šla (a jak ráda) v 15 na intr a po maturitě, kdy mi rodiče zakázali jít na vejšku, kam jsem byla přijatá, jsem šla na podnájem do Prahy. A zapojila se do pracovního procesu. Můj muž, který vyrůstal v prostředí, které nebylo tak přísné, nikdy nebyl úplně samostatný. Hezky do školy a pak domů, do práce a pak domů. A pak jsem mu do života vtrhla já, když jsem si ho stopla za Brandýsem. Občas jsme si s jeho maminkou povídaly na téma, že nejprve jeho otěže držela ona a pak je předala mně. Jsme spolu už 44 let a někdy mi ta jeho "nesamostatnost" leze na nervy. Možná je to jen maska, kterou si nasazuje, ale hlavně je to těžký flegmatik. Na druhou stranu by asi jiný se mnou tak dlouho nevydržel. Dominantní lev. :-D

11 Jana Jana | E-mail | Web | 22. března 2018 v 17:43 | Reagovat

Hm, já taky nesměla mít kamarády doma. Neustálý dril úklidu a školy a koni. A odešla jsem v 19 ... Ale přátele bych Svišťovi doma dovolit chtěla. Přítelkyně ne, jestli bude po mně,  nebudeme si pamatovat tolik jmen ...

Manžel naopak měl všechny kamarády u něj doma. Osamostatnili se cca stejně jako ja s odchodem  a vysokou. A lépe než já teda. A on asi moc přátel povolovat nebude. Nemá rád cizi v baráku. Stejně jako Summer nemá ráda návštěvy ...

Uvidíme ...

12 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 23. března 2018 v 11:01 | Reagovat

[9]: takovou práci já obdivuji, všechnu v práci v nemocnici, já bych to asi nezvládla

[10]: manžel je samostatný ale někdy dělá že není protože je občas pohodlný a ví že to udělám:) ale někdy mu řeknu jak se to má udělat že to určitě zvládne:-D

[11]: manželovi cizí lidi v baráku nevadí pokud se jim nemusí věnovat:-D jako že když mi přijedou kámošky které sice zná tak si chvilku pokecá ale pak jde pracovat nebo něco...nevadí mu návštěva ale spíš to že by se jim musel věnovat když nemá čas a musí něco dělat na baráku

13 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 23. března 2018 v 13:29 | Reagovat

Já v 18-ti bydlím u rodičů, stále, ale nedokážu posoudit, protože přece jen rodič nejsem. :D Nevím, no. Nějaká logika je v obou věcích. Každý může mít vlastní důvod se odstěhovat či neodstěhovat, třeba Natyla z YouTube měla protože nevycházela s okolím ve městě, tak se v 16-ti odstěhovala od rodičů. :/ Natyla je boží youtuberka. Někdo se stěuje kvůli práci, někdo protože nevychází s rodiči, ale ono je sice dobré se osamostatnit ale když pak lidé si spočítají že v dětství neměli doma kamarády a jiné plusy... Hele na všem trochu špatného a dobrého.

14 Atheira Atheira | Web | 24. března 2018 v 21:00 | Reagovat

V minulém roce se moje práce změnila spíš v peklo (žádný teror, jo, štvalo mě tam plno věcí, i některý lidi, ale to by se dalo... jen časově docela blbý, náplň práce, že jsem se párkrát i vzbudila s hrůzou, že jsem něco spletla, postupně nám na hlavu valili jeden nesmysl za druhým a přidělávali nesmyslně práci...Na konci roku jsem skončila už dost vyčerpaná a řádně v pr. :D), přesto  jsem si nikdy neřekla, že bych šla radši zase do školy. I s výškou jsem po dvou semestrech sekla a radši šla opravdu pořádně brigádničit a přitom si hledat práci a na konci třetího se nechala vyhodit (vyšlo mi to přesně, že jsem ani na pracák nemusela). A nelituju toho ani v nejmenším. Spíš mi je zpětně líto toho jednoho roku, co jsem ještě zabila studiem. :D

15 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 25. března 2018 v 17:33 | Reagovat

Mamka mi říkala to samé. Škola mi teda nechybí. Dcera ještě studuje a je samostatná. A to ji, dovoluji vše co, já jsem v jejím věku nesměla. Má kluka z jiného města a tak u nás občas přespí tak jako ona u něj :-)

16 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 27. března 2018 v 17:20 | Reagovat

Já jsem v dětství dohromady tolik opravdu dobrých kamarádek neměla, o to víc jsem ale vždy s tou danou, pro ten čas osudovou :D kamarádkou chtěla trávit co nejvíc času. PAmatuju si, jak jsme se na každou návštěvu v domě museli ptát maminek a na jejich verdikt jsme čekali jako na smilování. A když mi to máma občas nedovolila, vůbec jsem nechápala proč ne. Vždyť pro ní musí být větší klídek mít mě doma pod dozorem, než když lítáme venku a netuší, kde a s kým jsem :D já bych do budoucna určitě chtěla, aby moje děti si kamarády domů mohly brát. Na druhou stranu bych ale o každé návštěvě chtěla vědět :-)

17 padesatka padesatka | E-mail | Web | 29. března 2018 v 12:16 | Reagovat

[13]: Asi jsi hodný, rodiče Tě nechtějí vyšťouchnout.... ;-)

18 padesatka padesatka | E-mail | Web | 29. března 2018 v 12:20 | Reagovat

Já měla volnou výchovu, ale vzala jsem si prvního kluka s bytem, abych vypadla.
Radši jsem v práci než ve škole.
Kluci to mají doma taky volné...Druhorozený si vodí děvčata, když není nikdo doma...párkrát jsem tu nějakou potkala, od té doby se musím zahlašovat, ale nemám s tím problém... :-D

19 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 29. března 2018 v 16:04 | Reagovat

[17]: To zní tak hezky, díky Padesátko! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama