Králíček Duracell

15. února 2018 v 10:52 |  Téma týdne
Potřebuji králíčka Duracell, dneska jsem si na něj vzpomněla. Přišel by, byl by roztomilý a dobil mě. A já bych zase měla energii, chuť k životu, vůli dělat cokoliv. Nejsem na dně, jsem někde hluboko pod dnem. Dívíte se? Já taky. Kde kdo by mi řekl, co blbneš, holka, máš Šakalíka, prožíváš nejšťastnější období svého života. Já to vím. Vím to moc dobře. A proto mám takové výčitky svědomí. Protože ho moc miluji a ono to vypadá, že ne, protože jsem tak moc nešťastná. Něco se změnilo a já nevím, jak dál.


Nedávno jsem psala, jak je rodičovská dovolená pro mě opravdu dovolená, to platí. Mám se mnohem líp než když jsem chodila do práce, ale něco se ve mně od porodu zlomilo, stalo a já nevím co a nevím jak se vrátit do stavu před tím. Neví to ani můj manžel. Pořád se mě ptá, co mi je a já mu říkám: "Já nevím, nevím, něco je a já nevím co zatraceně a vlastně mi nic není. Nic se mi nestalo."

Že něco není v pořádku jsem si uvědomila asi když se mě mamka už 2x ptala, co mi je, že jsem smutná. A já ji odpověděla, že nic. Protože to nedokážu definovat, nemá mi být proč smutno.

Ale je. Ráno vstát je utrpení. Díky Šakalíkovi vstanu vždycky rychle. Nebýt jeho, tak ležím v posteli ještě teď a čumím do stropu. Jít ven je pro mě další utrpení, ale jdu, kvůli Śakalíčka, kvůli sobě, nemůžeme být pořád zalezlí doma. Něco dělat je pro mě naprostý problém. Ale dělám, protože Šakalíček potřebuje plenky, oběd, večeři a tak podobně.

Nedokážu se smát, nezajímá mě, co kdo dělá, nezajímá mě svět. Vlastně mám vztek ale nevím proč ale nejradši bych na celý svět zařvala, ať jde do háje!

Sedím a čučím do blba a tím nemyslím do zrcadla. Brečím. Před Šakalíčkem se snažím držet, protože věřím, že pozná, že s mamkou něco je.

Možná to začalo už tou prací, kdybych neotěhotněla, tak odejdu a porodem to jenom vyvrcholilo.
Nevím.
Takhle vypadá TA deprese?
Nevím.

Trvá to dlouho, týdny, možná měsíce.

Večer to bývá lepší, je to nejspíš tím, že se manžel vrací z práce. Na jednu stranu se těším, na druhou stranu ne, protože se bude ptát, co mi je a mně je jasné, že by radši měl tu veselou holku jako dřív a já jí teď nedokážu být.

No nic, tak já jdu čumět do blba a přemýšlet o ničem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 15. února 2018 v 11:34 | Reagovat

Když se vkrádá deprese, kterou ještě kombinuje hormonální disbalanc a celé to završí obscese / ve škole jsme se učili, že jí provázejí šílené stavy úzkosti a přehnaného strachu/, pak vezmi za ruku svého nejlepšího kamaráda a upalujte k odborníkovi, sami to evidentně nezvládnete.
Držím palce, skutečně, upřímně.

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 15. února 2018 v 11:54 | Reagovat

Chtěla jsem se zeptat, jestli už ses na to ptala odborníka, o kterém jsme si tu psaly už začátkem prosince. Jestli ne, dovolím si zdvihnout varovné kopýtko ;)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 15. února 2018 v 12:32 | Reagovat

Souhlasím s holkama, co odborník...?
Máš v dosahu nějaké kamarádky se stejně starými dětmi...?
Já chodila s Prvorozeným denně na Vyšehrad, odtud naše partička matek, např Zuzana...to byla terapie jako víno.

4 Jana Jana | E-mail | Web | 15. února 2018 v 12:54 | Reagovat

Tohle byla moje lednová nemoc ... Proto jsem byla tak potichu. Napíšu ti mail ;)

5 Lucka Lucka | Web | 15. února 2018 v 16:29 | Reagovat

Někdy zkrátka není úplně hej, ale to se změní. :-) Jde jen o dočasný stav, za to může i počasí, jak začne jaro a všechno bude kvést, deprese zmizí. Nebo bych zkusila vypadnout, nějakou novou aktivitu, trochu se probrat a rozjasnit jinak stereotypní den. :-)

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 15. února 2018 v 16:52 | Reagovat

Prošla jsem si tím taky.
Jen já došla tak daleko, že mi byla vlastně fuk, jestli má princeznička plnou plínu. Tedy, když byl doma drahý, jinak jsem se donutila.
Pořád jsem spala. Neměla jsem důvod vstávat.
Nakonec mě sousedka vytáhla na dvorečkový badminton, taková plácaná s pálkami a košíčkem, totálně bez pravidel. Tedy, jedno pravidlo jo. Nemusíš se trefit do košíčku, ale musíš u toho zaujmout nejúžasnější pózu.
A tahle sousedka vytrvala, aniž by věděla, jaké mám trable a ze všech těch sraček mě vytáhla.
Pohyb opravdu zabírá...

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 16. února 2018 v 12:53 | Reagovat

Tak snad se mraky rozplynou a vysvitne slunicko...s prodlouzenymi dny a blizicim se jarem to může byt lepsi.... :-)

8 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 16. února 2018 v 14:12 | Reagovat

Škoda, že nebydlíme u sebe, chodily bychom s kočárem spolu. Bych tě přivedla na jiný myšlenky :D
Takhle ale budeš muset toho odborníka vyhledat, jak říkají ostatní. Fakt to pomáhá, vím, o čem mluvím, jen se musí člověk rozhoupat.
Já teda co se týče nervů a depresí, tak to je asi za mnou, to bylo před nějakou dobou, když jsem ještě nebyla ni těhotná, nic. Tak nějak jsem asi spokojená a mateřství mě prostě naplňuje víc, než nějaká honba za kariérou a bůhvíčím :)
Věřím, že to překonáš a brzy splíny zmizí.
Mimochodem.... nechtěla bys zase vydat článek o bydlení?? Jak jste pokročili, nějakou fotečku a tak... :) Mě to strašně zajímá.

9 Kitty Kitty | E-mail | Web | 17. února 2018 v 15:01 | Reagovat

Pěkný a užitečný článek o něčem, čím si prochází asi hodně žen. Zašla bych pro rady a pomoc a hlavně: dala bych výsledky sem na blog, aby věděly i ty další.
Ráda tě zařazuji do Výběru Tématu týdne pro zajímavou tématiku :-)

10 Eliss Eliss | Web | 18. února 2018 v 11:10 | Reagovat

Určitě by sis měla zajít k nějakému odborníkovi, přeji ti zase hodně radosti a žádný smutek!

11 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 25. února 2018 v 22:09 | Reagovat

Tady je podezřele dlouho ticho...Koukej houknout, že jsi ok...;)

12 Cecílie Cecílie | Web | 5. března 2018 v 12:55 | Reagovat

Může to být deprese, poporodní deprese, únava, všechno dohromady. Rozhodně není řešení to přemáhat, ale ani se tomu poddat. Pro začátek doporučuji zeptat se na radu obvodního lékaře.

13 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 7. března 2018 v 19:59 | Reagovat

Ťuk ťuk!

14 Víla Víla | Web | 11. března 2018 v 0:05 | Reagovat

Klávesničko, ozvi se nám tady do komentářů, že je všechno v pohodě... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama