Tlouštík na cestách

20. listopadu 2017 v 9:31 |  Svět, do kterého jsem se narodila, už neexistuje
S manželem jsme se o víkendu vydali do Budapešti, bez Šakalíka. Byl to opožděný dárek k našemu výročí. Myslela jsem si, že to bez naší řvousenky nepřežiju, ale přežila jsem to, ale stýskalo se mi.


Budapešť je prostě nádherná! Před několika lety jsem byli v Paříži a když to srovnám, Budapešť se jí vyrovná a ani nemrkne. Manželovi se dokonce líbila více než Paříž. První den jsme se šli podívat na Řetězový most, který je večer a v noci nádherně nasvícený. Přijeli jsme odpoledne, takže jsme stihli jen tohle, večeři v útulné malé restauraci a bazén v hotelu. Perfektní bylo spát 9 hodin v kuse a nestarat se večer o plenky. V 5 ráno jsem byla čilá a fit:-)

Druhý den jsme se byli podívat na Gellértův vrch, u čehož jsem málem vypustila duši, s 10kg nahoře se jde nahoru do kopce fakt špatně, ale výhled na Budapešť a Parlament byl překrásný. Pak jsme se byli podívat na Rybářskou baštu a hurá do termálních lázní. No musela jsem se překonat, abych se tam vystavovala v plavkách, navíc 2 dny předem na vánočním večírků z mé práce se mě kolega ptal, kdy mám termín porodu (to jednoho potěší když se snaží jak blázen, aby po porodu zhubnul). Večer nás čekala večeře, nákup umyvadla v Ikei (v ČR nemají, které jsme chtěli) a cesta za naším Šakalíkem. Ten se s námi po příjezdu nebavil, ale už nás vzal na milost:-) A začal se otáčet na bříško! Přijde mi, že jsme museli být pryč snad měsíc jak za ty 2 dny vyrostl.

Na Budapešti mě překvapily 3 věci - že je tak nádherná (určitě se tam vrátíme), že tam kdekdo umí perfektně anglicky a že vás na každém rohu nikdo neotravuje se suvenýry (což je v Paříži běžné).

Jednu věc však nechápu - posedlost lidí selfíčkami. To byste nevěřili kolik lidí se jen fotí, křečovitě usmívá a nakrucuje. Nemají šanci si památku prohlédnout. Dokonce jsem viděla 2 slečny, které se před fotkou načesávaly a upravovaly si make-up. A proto jsem to zařadila do rubriky Svět, do kterého jsem se narodila, již neexistuje. Protože když jsem byla malá, byli jsme posedlí památkami a jak utratit nějakou tu korunu za zmrzlinu nebo za párek v rohlíku a ne nakrucováním před mobilem:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 20. listopadu 2017 v 12:59 | Reagovat

Už léta se chystám na maďarskou gastro tour Budapešť - Szegedin - Debrecín-
Možná bychom to měli uspíšit, dokud toho Otyl tolik nesní...aby se nám to pak neprodažilo:). Úplně jsi mě navnadila :)

Selfíčka a focení mně hrozně lezlo na nervy 17. listopadu na Národní...kdo nefotil, jako by snad ani neslavil. Otyl byl ze všech těch svíček úplně konsternovaný, ale ze všech stran se ozývalo nervózní pomlaskávání, že překáží v záběru.

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 20. listopadu 2017 v 13:43 | Reagovat

[1]: jídlo bylo vynikající:-) vykašlala jsem se na dietu a nabouchala se:-) ceny mi přišly podobné jako v Čechách a to jsme jedli v centru, u památek, kousek od břehu Dunaje
automaticky si k ceně přidávají dýško 25% , při placení jsme si toho nevšimli a nechali jim dýško ale oni si ho nevzali s tím že už si ho sami započítali:-) stalo se nám to ve dvou restauracích takže to je asi běžná věc

3 Luca Luca | E-mail | Web | 20. listopadu 2017 v 15:25 | Reagovat

Hezký výlet.. Já v Budapešti ještě nebyla a chystám se už dlouho. Díky tvému článku se mi tam chce ještě víc! :-D Občas je potřeba načerpat energii někde mimo domov. A gratuluji k výjezdu bez Šakalíka.. ;-) :-D

4 beallara beallara | Web | 20. listopadu 2017 v 20:54 | Reagovat

A to bych věřila, dívala jsem se na bandu idiotů celé čtyři dny v Římě, jak se staticky křenili do tyče a fotili se u každé totální debility. Vedou v této sféře šikmoocí, zda Japonci, Korejci, lhostejno, měla jsem občas chuť je tyčí přetáhnout ;-)
Já osobně jsem byla z Paříže velice zklamaná, je to prochcané a špinavé město, mám Maďary ráda / rotuje mi v krevním řečišti typicky maďarská krev /
Jinak neklesej na mysli, kolega je ignorant a sám by potřeboval...jo přetáhnout selfíííí tyčí. :D  :D  :D

5 Jana Jana | E-mail | Web | 22. listopadu 2017 v 15:33 | Reagovat

Mně je po Svišťovi smutno i když třeba 2 hodiny spí 😂 a shodou okolností mi při čtení článku psala máma,ze si pak mám najít chůvu a udelat si čas jen na sebe a nebo i manžela :) v kolika jsi Šakalika nechala poprvé přes noc jinde? :)

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 22. listopadu 2017 v 22:02 | Reagovat

Milá Klávesničko,
Budapešť je krásná, párkrát jsem tam byla.
Kolega je debil, ale na manžela Kristiny nemá, po porodu Honzíka se jí zeptal, jestli nemá v bříšku ještě jedno dítě. A je tak pitomej, že si nepamatoval, že ji takhle nasral už když se narodila Efka... 8-O

7 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 23. listopadu 2017 v 10:36 | Reagovat

[3]: vřele doporučuji:-)

[4]: tak v Paříži jsme byli na podzim, to je prý nejkrásnější a byla..ale ta Budapešť je prostě boží:-) teď mi přijde úplně málo propagována což je škoda

[5]: tak to znám :-D Šakalíkovi bylo 5 měsíců ale plánovali jsme to dřív když mu měly být 4 měsíce ale já byla nemocná..myslím že lepší je to teď, později to asi moc nepůjde protože jsem četla že pak je období kdy malý "visí" na mamce..

[6]: tak můj manžel má svůj život rád a ví že kdyby tohle řekl tak do 5 vteřin nežije :-D  já nevím že někteří chlapi si myslí jak nejsou vtipní v situacích kdy se to vůbec nehodí....navíc ten kolega vypadá už roky jako před porodem trojčat :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama