S manželem jsme se o víkendu vydali do Budapešti, bez Šakalíka. Byl to opožděný dárek k našemu výročí. Myslela jsem si, že to bez naší řvousenky nepřežiju, ale přežila jsem to, ale stýskalo se mi.
Budapešť je prostě nádherná! Před několika lety jsem byli v Paříži a když to srovnám, Budapešť se jí vyrovná a ani nemrkne. Manželovi se dokonce líbila více než Paříž. První den jsme se šli podívat na Řetězový most, který je večer a v noci nádherně nasvícený. Přijeli jsme odpoledne, takže jsme stihli jen tohle, večeři v útulné malé restauraci a bazén v hotelu. Perfektní bylo spát 9 hodin v kuse a nestarat se večer o plenky. V 5 ráno jsem byla čilá a fit:-)
Druhý den jsme se byli podívat na Gellértův vrch, u čehož jsem málem vypustila duši, s 10kg nahoře se jde nahoru do kopce fakt špatně, ale výhled na Budapešť a Parlament byl překrásný. Pak jsme se byli podívat na Rybářskou baštu a hurá do termálních lázní. No musela jsem se překonat, abych se tam vystavovala v plavkách, navíc 2 dny předem na vánočním večírků z mé práce se mě kolega ptal, kdy mám termín porodu (to jednoho potěší když se snaží jak blázen, aby po porodu zhubnul). Večer nás čekala večeře, nákup umyvadla v Ikei (v ČR nemají, které jsme chtěli) a cesta za naším Šakalíkem. Ten se s námi po příjezdu nebavil, ale už nás vzal na milost:-) A začal se otáčet na bříško! Přijde mi, že jsme museli být pryč snad měsíc jak za ty 2 dny vyrostl.
Na Budapešti mě překvapily 3 věci - že je tak nádherná (určitě se tam vrátíme), že tam kdekdo umí perfektně anglicky a že vás na každém rohu nikdo neotravuje se suvenýry (což je v Paříži běžné).
Jednu věc však nechápu - posedlost lidí selfíčkami. To byste nevěřili kolik lidí se jen fotí, křečovitě usmívá a nakrucuje. Nemají šanci si památku prohlédnout. Dokonce jsem viděla 2 slečny, které se před fotkou načesávaly a upravovaly si make-up. A proto jsem to zařadila do rubriky Svět, do kterého jsem se narodila, již neexistuje. Protože když jsem byla malá, byli jsme posedlí památkami a jak utratit nějakou tu korunu za zmrzlinu nebo za párek v rohlíku a ne nakrucováním před mobilem:-)
vykašlala jsem se na dietu a nabouchala se
Občas je potřeba načerpat energii někde mimo domov. A gratuluji k výjezdu bez Šakalíka.. 
Už léta se chystám na maďarskou gastro tour Budapešť - Szegedin - Debrecín-
Možná bychom to měli uspíšit, dokud toho Otyl tolik nesní...aby se nám to pak neprodažilo:). Úplně jsi mě navnadila :)
Selfíčka a focení mně hrozně lezlo na nervy 17. listopadu na Národní...kdo nefotil, jako by snad ani neslavil. Otyl byl ze všech těch svíček úplně konsternovaný, ale ze všech stran se ozývalo nervózní pomlaskávání, že překáží v záběru.