Jak jsem byla špičobotem

2. listopadu 2017 v 6:17 |  Téma týdne
Když mě povýšili a stala jsem se vedoucí, u nás v práci říkáme manažer, doma špičobot (všimněte si, že manažeři mají špičaté boty, čím vyšší post, tím špičatější), byla jsem ráda. Do doby než jsem zjistila, že to je jen boj s nadřízenými, podřízenými a mnou samotnou, zda se na to vykašlat či ne.

Z mých kolegů se stali mí podřízení - u nás říkáme tým. Nejdřív to bylo skvělé, znali jsme se, vpravili mě do všeho (protože všichni byly starší a zkušenější) a na pracovišti panovala dobrá nálada. Pak se dle vedení firmě přestalo dařit. Já bych neřekla přestalo dařit, jen se nevydělávalo dle nastavených cílů, které nastavilo nejvyšší vedení. Dle mě ty cíle byly přehnané a nerealizovatelné. Dobrá nálada však byla ta tam. Nedivte se, když rok nedostáváte plnou výplatu, ale neustále vám ji krátí (tu pohyblivou část dle nastavených pravidel). A začal boj. S nadřízenými, kdy neprosadíte žádné prémie, žádné nekrácení, ani navýšení platu a s podřízenými, kdy sebemenší úkol je problém a musíte se s nimi hádat jako s dětmi ze školky.

Jako manažer jsem přišla na pár věcí:

- Nevedli jste nikdy lidi? Nevadí proškolí vás lidi, co sice taky nikdy nevedli lidi, ale mají úžasné nápady jako například: když nemůžete motivovat penězi, motivujte home officem nebo tím, že zaměstnanec může chodit do práce na pozdější hodinu (u nás v práci tohle nejde). Když nejde ani to, motivujte pochvalou, haha. Chvíli si připadáte, že přistáli z planety Žužu.

- Umíte toho málo nebo své práci nerozumíte? Nevadí. Stačí, když se budete umět správně vyjadřovat před správnými lidmi a v pravý čas napsat email s patřičnými cizími výrazy.

- Je důležité mluvit o všem kulantně, vše zaobalit, v žádném případě na rovinu nemůžete říct: Tohle je kravina! A už vůbec ne na poradě.

- Prémie neprosadíte pro člověka, kterého vedení nemá rádo, byť by splnil sebevětší úkol a přivedl firmě zisky.

- Vždycky budete "ti špatní". Buď bude mít váš tým nedostačující výsledky a nadřízenému se to nebude líbit nebo se vašemu týmu nebude líbit, že musejí něco dělat a proč tohle se musí dělat, když to nedává smysl (co naplat, že to nedává smysl ani vám, je to systém padajícího hovna, od nejvyššího manažera k nejnižšímu a musí být splněno)

- musíte být tak trochu tajný agent - protože když je průzkum názoru zaměstnanců, je sice dobrovolný, ale nenápadně se vyptej, zda už ho tvůj tým vyplnil a jestli ne, tak ať ho všichni vyplní a nejlíp s pozitivním smyšlením

- krém na opruzené zadečky se bude hodit - při tom vysedávání na několikahodinových poradách


V současné době jsem manažer přes plenky, čisté zadečky a správně teplé mléko a je to nejlepší práce na světě!:-)

A jaké máte vy pracovní zkušenosti?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 2. listopadu 2017 v 6:36 | Reagovat

Už vím že manažerem být nechci :-D

2 Natálie Natálie | Web | 2. listopadu 2017 v 10:03 | Reagovat

aha :D tak to je fajn no :D myslím že každá vyšší a zodpovědnější pozice si něco bere.. a prostě je takový ten obětní beránek který běhá mezi vedením a námi.. jako naše mistrová.. musí být pořád mobilní a řešit i věci z domova.. takže si neužije téměř žádný volný čas.. :/

3 Kerria Kerria | Web | 2. listopadu 2017 v 10:56 | Reagovat

Rozhodně není co závidět. Je to náročná práce, hlavně psychicky. Takový nárazník mezi vedením a řadovými zaměstnanci. Nechtěla bych to dělat za žádný prachy!

Prošla jsem několik podniků jako řadová dělnice a všichni nižší vedoucí pracovníci do dvou let od svého povýšení odešli z firmy.

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 2. listopadu 2017 v 13:01 | Reagovat

U nás v neziskovým sektoru z výčtu sedí asi jenom ty několika hodinový porady :)

Největší manažerský opruz pak asi je hlavně hledat a zaučovat stále nové a nové zaměstnance, protože si spoustu lidí hrdinsky myslí, že se mzdou avizovanou v inzerátu vyjdou a po první výplatě překvapivě zjistí, že ne :) To dodnes moc nechápu :)

V něčem to ale zase nízké platy ulehčují, protože už nejdou moc pokrátit a za každou nečekanou sebemenší prémii je manažer vynášen do nebes. I ta motivace zdravého jádra týmu je jinde, asi na planetě Žužu :)

5 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 2. listopadu 2017 v 13:26 | Reagovat

[1]: nebo být nějaký hodně vysoko:) ale na to člověk musí mít žaludek a povahu

[2]: přesně tak, věčně po práci na telefonu

[3]: asi bych taky odešla, kdybych neotěhotněla a nešla na mateřskou:)

[4]: jo to byl taky vopruz pořád někoho zaučovat a nabírat nové zaměstnance, protože dneska chce každý miliony a nic nedělat

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. listopadu 2017 v 19:58 | Reagovat

Hlavně si, Klávesničko, nemysli, že teď šéfuješ jednomu mrňavoučkýmu chlapíkovi... ;-) jsi podřízená tvrdýho šéfa... :-D

7 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 3. listopadu 2017 v 10:14 | Reagovat

[6]: o tom žádná!:-)

8 beallara beallara | Web | 3. listopadu 2017 v 17:32 | Reagovat

Jsem soukromník a zaměstnávám lidi.
Co víc psát..je to náročné, sama víš, že není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.
Dělám to už dlouhých skoro 25 let a jsem srovnaná, ráno si vynadám, v poledne se pochválím a večer se zjebu.
Ale, vážím si svých lidí, protože si to zaslouží, dělají se mnou všichni takhle dlouho a to je na metál, oboustranný. :-)

9 Jana Jana | E-mail | Web | 4. listopadu 2017 v 9:30 | Reagovat

Hned na začátek - když miluji spicate boty (lodičky),značí to o mně něco?  😂 a pak ... dokud jsem nevedla holky chůvy v Brně, říkala jsem si,jaké to asi je super byt manažer ... pak jsem zjistila to, co píšeš ... téměř do posledního písmene. A jak píše Bloudicka - nejtěžší je pro mne shánět nové chůvy.  Jednak projít všechny papíry a pozvat vhodné kandidáty - což je někdy složité. Pak raplit nad tím, že neumí odpovědet na email nebo v něm kliknout na mapu,kam mají přijít.  Dojít včas na pohovor? Zázrak. No a pak pohovor ... potom výběr ... potom zaškolení ... a kontrola první dva měsíce co a jak ... neustále byt na telefonu ... I když jsem unavena a brečím více než Svišť, maminkovani se mi zatím líbí více :)

10 tema-tydne tema-tydne | Web | 4. listopadu 2017 v 9:56 | Reagovat

Zařazeno do výběru nejlepších článků na téma týdne.

11 Víla Víla | Web | 6. listopadu 2017 v 22:16 | Reagovat

[5]: Miliony všichni nechceme... Fakt ne... Ale když si čtu inzeráty adekvátní k mému pětiletému vysokoškolskému vzdělání a přečtu si, že mi nabízí 0,5 úvazek za 6000 a k tomu chtějí pětiletou praxi a jako náplň práce bude vše od dělání uklízečky, přes personalistu až po práci s klienty, tak se mi chce brečet... :-)

12 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 6. listopadu 2017 v 22:20 | Reagovat

[8]: taky jsem se vždycky večer zjebala:)

[9]: to o tobě nic nevypovídá:) já si toho všimla jen u mužů manažerů:)

[10]: děkuji

[11]: to je zase druhá strana mince...i takhle to dneska bohužel je...
ale já nechápu lidi, kteří 5 čísel přepisují do tabulky celé dopoledne a diví se, že chci aby to zvládli rychleji :-D

13 Neklan Neklan | 9. listopadu 2017 v 18:41 | Reagovat

Hej, to je dobré! Špičobot - a definice toho výrazu jak z Barvy kouzel od Pratchetta. :-)
K miminku blahopřeji a nechť vám ta radost z mateřství vydrží!
Já teda dělám na nejnižší pozici a pravda - kulatá špička bot, co nosím do terénu, by tomu odpovídala. :-D

14 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 9. listopadu 2017 v 22:45 | Reagovat

No střední management to je peknej vopruz...

15 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 10. listopadu 2017 v 8:01 | Reagovat

[13]: :-D  děkuji za komentář

[14]: jojo pravda pravda:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama