Proč jsem vyhrála cenu nejhorší matka roku

6. října 2017 v 7:14 |  Šakalík
Na článek mě přivedla padesátka, která se v jednom komentáři zmínila o kojení. A já už nekojím, z vlastní vůle. Většina matek, které se to dozví, povytáhne obočí a v duchu mě určitě odsoudí. Samozřejmě se vyptávají proč a že jsem to měla ještě zkusit, ale mé důvody v podstatě nechápou, protože přece kojení je to nejlepší, co svému dítku můžete dát.

S kojením jsme měli problém hned od začátku. Mléka jsem měla dost, prsa mi doslova praskala, ale Šakalík si neuměl vzít bradavku, strašně chtěl, byl hladový chuděrka, ale trvalo mu to od 20 minut až po hodinu až dvě než se konečně přisál. A dovedete si představit ten křik a pláč. V porodnici mi řekli, že to je normální a že to mám zkoušet dokud se nepřisaje. Doma jsem byla docela zoufalá, když jsem ho viděla plakat, tak jsem si koupila kloboučky a kojila s nimi, i když mi v porodnici říkali, ať to nedělám, že to je jako lahvička a nejlepší je kontakt přímo u prsu. Samozřejmě jsem to s Šakalíkem vždycky zkoušela bez kloboučku, ale když to nešlo, po 15 minutách jsem si ho nasadila. A byli jsme spokojeni oba.

Pak jsem dostala první zánět mléčných žláz. Ten naštěstí odešel do 48 hodin a obešlo se to bez antibiotik. Za pár dnů jsem dostala další, to už bylo horší, horečky nešly pod 39 a manžel musel v létě, kdy bylo přes 30 stupňů zatopit, abych se zahřála a zpotila (a to jsem na sobě měla svetr, hrubé ponožky, deku a 2 peřiny). Když zánět neodcházel ani čtvrtý den ráno, šla jsem na gynekologii, kde mi dali antibiotika a rady, o kterých jsem už věděla. Odstříkavala jsem, dávala jsem si na prsa zelí, chladila, zkoušela jsem jogurt i tvaroh ale další zánět přišel zase za pár dnů a zase nechtěl odejít, tak jsem dostala další antibiotika. Ptala jsem se, co ještě můžu udělat proto, aby se to nevrátilo. Odpověděli mi, že nic, že odstříkavat, chladit a ten tvaroh, no.

Nejhorší bylo, že jsem se nedokázala postarat o malého, byla jsem slabá, motala jsem se, nedokázala jsem Šakalíka ani zvednout, všechno zajistil manžel.

Když jsem zase za pár dnů od posledního zánětu dostala zánět, rozhodla jsem se přestat kojit. Je to krásná věc, mateřské mléko je nejlepší pro miminko, ale k čemu to všechno, když matka věčně leží a není schopna se o ratolest postarat? Vždycky se říká, že maminka musí být v pohodě, aby miminko bylo v pohodě. Ale říká se to do té doby než se zmíníte, že chcete skončit dobrovolně s kojením.
Manžel už vyplýtval všechnu svou dovolenou, takže by musel na paragraf, mí rodiče ještě chodí do práce, manžel rodiče už nemá. Takže kdo by pomáhal? A kdyby pomáhal manžel, jak bychom to udělali finančně? A není lepší, aby mamka byla v pohodě a starala se o malého? To je vážně lepší každý týden brát jiná antibiotika? Na to mi nikdo radu nedal, jen řekl ať kojím, kojím, kojím.

Takže nekojím, malému umělé mléko naštěstí nijak neškodí (musím zaťukat) a snáší ho dobře. Maminka, tedy já:-) jsem konečně v pohodě, cítím se dobře a můžu se malému věnovat přesně v takové míře jaké on potřebuje! A konečně můžeme chodit na procházky, léto jsem proležela, ale podzim je taky krásný.

A jaké máte zkušenosti s kojením vy?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 6. října 2017 v 9:12 | Reagovat

Mně to začalo trápit až po půl roce, celý léto :). Na antibiotika slučitelný s kojením mám alergii a lahvičky mě děsily, jsem líná a skrblík.Tak jsem zkusila homeopatika a zabralo to. Pomohly mi i na začátku.

2 Jana Jana | E-mail | Web | 6. října 2017 v 9:12 | Reagovat

Záněty jsou moje druhá obava. jednak v nemocnici, kde jsem se rozhodla rodit, nemají kvalitní personál ke kojení, takže si pomalu sháním laktační poradkyni a koukám na kojící videa atd. Neměla bych mít problém - moje máma kojila, já mám prsa v pořádku a těším se, nemám bloky a na tlak okolí v tomto směru moc nedávám. Ale jakmile jsem začala číst tolik příspěvků o zánětech, tak mám opravdu strach, aby nebyl nakonec s malým více manžel než já. To za to opravdu nestojí.

Moje sestra před 6 lety byla na UM, malej Leopold, kterého jsem hlídala od miminka, byl na UM a obě maminky byly v pohodě stejně jako děti. Já se budu snažit, pomoc si hledám dopředu a vím, že klouboučky zkoušet nechci - ovšem zase když by s nimi bylo vše v pořádku - moje prsa a malej přibíral - proč se jim vyhýbat ... napíšu ti, až budu mít více reálných zkušeností :) Teď jen střílím od pasu a předkládám představy :)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 6. října 2017 v 9:31 | Reagovat

[1]: no já už začala dokrmovat umělým mlékem při kojení, když jsem měla zánět, protože to mléko neteklo a pak už jsem na něj přešla
samozřejmě máme to nejdražší protože jsem myslela že kojit budu, že to je jen přechodně když mi neteklo mléko
[2]: však uvidíš, u nás v porodnici taky nic moc laktační poradkyni, ni jak které, ale spíš jsem pak čerpala z internetu a od kamarádek a polohu jsme si taky našli sami - jako polohu při kojení, která vyhovovala nám oběma..však uvidíš:) můžeš to mít úplně v pohodě ale je fakt že začátky s kojením měla každá má kamarádka krušnější ale po tom měsíci se to ustálilo, ono miminko je silnější a svou dávku si vyžunkne mnohem rychleji než zpočátku:-)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. října 2017 v 15:11 | Reagovat

Já jsem se vždycky smála, že jsem profesionální kojná :-)
Synka 14 měsíců, pak nechtěl.
Slečinku 11 měsíců a pak nechtěla a princezničce musel mojí kozu odnést Ježíšek, protože ve třech letech byla stále ještě přicucnutá :-)
No a já ztratila ke svým prsům veškerou úctu :-)
Ale kojící nekojící, naprosto Tě chápu.
Já měla mlíko ještě dva roky potom, co jsem slečinku dokojila a taky mi to způsobovalo šílené migrény...
Co dva týdny jsem zvracela bolestí, šílené... Nakonec jsem si chtěla nechat mléko zastavit, ale doktorka mi to odmítla.
No, ale moje geniální tělo už vědělo, tak se přizpůsobilo samo :-)
Zhubla jsem tabulkové tři kilogramy, jakožto tukové zásoby pro kojení a migrény se ukáznily na zvracení z bolesti tak dvakrát do roka :-)
Jo a víš co? Kojené děti prý nebývají obézní...
ha ha...
A to jsem začala přikrmovat až někde na sedmém měsíci...

5 Ježurka Ježurka | Web | 7. října 2017 v 13:39 | Reagovat

Já jsem kojila prvorozeného asi půl roku, ale moje snacha, to byla MATKA ROKU, určitě, ta kojila syna do 305 roku a ještě ho musela odstavit, mléko měla stále! :-)

6 Eliss Eliss | Web | 7. října 2017 v 17:24 | Reagovat

Udělala jsi určitě dobře když jsi měla takové problémy, přeji tobě i malému hodně zdravíčka! :-)

7 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 11. října 2017 v 20:49 | Reagovat

Na ty co odsuzují se zvysoka vyprdni :) Každýho věc, navíc já na tom teda nevidím nic špatného...
Já bych si teda strašně přála kojit, když jsem slyšela kolik stojí taková umělá výživa... a tohle je zadarmo...:D
Ale pokud budu držet partu s mojí předchozí generací (z obou stran), tak přát si můžu co chci, u nás žádné takové kojné, jako je třeba Baru, fakt nejsou :-?

8 padesatka padesatka | E-mail | Web | 11. října 2017 v 22:38 | Reagovat

Milá Klávesničko,
nějak nestíhám, díky za reklamu... :-)
Někdy to prostě nejde, tak to nejde.
Kristina přestala kojit po měsíci a protože je frajerka, oslavila to bílým vínem. Ví, že pro kojení udělala všechno, co šlo. A všude slyší, jé, ona už nekojí. Proč? Proto!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama