Jak jsme se stěhovali (téma týdne "Minulé životy")

25. května 2016 v 22:43 |  Koupili jsme dům
Nedávno jsem s nadšením psala, jak jsme si natahali nové vodovodní trubky v našem domě. Týden na to jsem chtěla zveřejnit článek o tom, jak je voda hotová a jak je úžasný pocit ji vidět téct z kohoutku, když jste přiložili ruku k dílu. Už je to přes měsíc a článek nevznikl, za to se toho tolik událo, velký kus práce je hotov, ani nevím, kdy o tom všem stihnu napsat.
Ale podělím se s vámi alespoň o zážitek ze stěhování. Napadlo mě to, když jsem viděla téma týdne.



Z mého pohledu jsem v našem bývalém bytě nechala již třetí minulý život. První zůstal u rodičů, druhý skončil zavřením dveří malé garsonky (kancelář, co mám v práci je větší), třetí jsem prožila již ve zmíněném bytě a čtvrtý vysněný mě čeká, už ho vlastně žiju.

Ale zpátky k tomu stěhování. Ne nadarmo se říká, lepší je vyhořet než se stěhovat. V průběhu balení mě několikrát napadlo si sbalit spodní prádlo a pyžamo a hodit do těch místností granát a odejít. Vůbec nechápu, kde se nahromadilo tolik harampádí. Zjistila jsem, že jsme strašní vetešníci a to jsem se vždycky smála babičce a mému tatínkovi, že si nechávají zbytečnosti. Dále nechápu, proč je pro nás tak těžké se něčeho zbavit.

Kolikrát se vedl následující rozhovor:
"Vyhoďme to!"
"Ne, může se to hodit."
"Za poslední 3 roky jsme to nepoužili."
"Ale radši to nechej, co kdyby se to hodilo."

A tak to teď leží v druhém patře domu, kde se prozatím odložily nedůležité věci, o kterých se bude teprve rozhodovat, jak se s nimi naloží. Počítám, že je za pár let najdu pečlivě schované ve skříni.

Balili jsme několik dní, časem došli tašky, kufry i krabice a tak jsme věci házeli do 60l pytlů.
Ty taky došly, takže se musely dokupovat.

Zjistila jsem zvláštní věc - nemáme mnoho kusů nábytků, ale spoustu "čehosi", co se v prostoru ztratí, ale při balení toho neubývá, ba naopak je toho víc a víc.

Ani nevím jak se nám povedlo, že jsem na zemi viděla poslední pytel, který se hodil už do tak narvaného auta k prasknutí a čekala nás poslední noc v bytě. Nebyla smutná, ani sentimentální. Jak jsme lehli, tak jsme usnuli ,vyčerpaní po náročných dnech příprav před velkým dnem.

Stěhováci byli domluveni na 12:00. Ve 13:00 nikdo nezvonil, ani nevolal. V 13:15 jsem volala já, kde jsou.
"Už tam budeme - do hodiny."
14:15 nikdo. 14:30 volám.
"Už tam budeme - do hodiny."
"To jste říkali minule, budete tady opravdu do hodiny?"
"Ano."
15:30 - nic.
15:45 volali sami, že už jedou, jestli můžu vyjít ven a zamávat na ně.

Vyšla jsem tedy ven.
Viděla jsem dodávku, celá šťastná, že se akce dá do pohybu, jsem na ni zamávala, ať tady zastaví.
Nezastavila. (Později jsem zjistila, že jsem mávala bůh ví na koho, ale určitě ne na naše stěhováky).
Telefon, že stojí před vchodem.
"To není možné, taky stojím před vchodem a dodávku nevidím. Asi stojíte z druhé strany."
Běžela jsem tedy na druhou stranu. Zase nikdo.
Takhle jsem panelák oběhla asi 5x než jsme společně zjistili, že stojí u jiného vchodu.
Když jsme se konečně našli, pán nacouval s dodávkou ke vchodu, vzal sebou 2 mladé kluky, že připraví nábytek jinému autu, které nás přijde přestěhovat.
Když viděli, že toho nábytku moc nemáme, volali řidiči, že nic chystat nemusí a že může přijet.

Nebudu to zdržovat. Nakonec přijelo úplně jiné auto, naše věci naložili za půl hodiny a večer jsme ještě stihli kousek hokeje v našem novém domově.

Knotka jsem chápala vždycky, ale teď mu zcela rozumím.

Na závěr jen přikládám fotku ze své dle mě naprosto krásné zahrádky.

Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 14. června 2016 v 15:17 | Reagovat

Na třídění a vyhazování věcí si musíš někoho pozvat, někoho kdo se s tím zas tak neprdí. Máma si zvala mě, ona je po babičce taky trošku hromaditelka. Nutno říci, že někdy jsem ráda, třeba máme plnou půdu oblečení a hraček po nás, když jsme byli malí. Třeba to pak vyhodím já, co já vím, ale na ten sentiment se moc těším.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama