Jak si vytvořit ideální svět

23. prosince 2015 v 22:54 |  Téma týdne

Před týdnem tady bylo téma týdne "ideální svět". A mě napadlo, že by bylo fajn si ideální svět vytvořit a ne jenom o něm snít a říkat si, jaký by mohl být. Přemýšlela jsem, jak na to. Pro mě ideální svět znamená mít ideální den každý den. A mít ideální den pro mě znamená se nerozčilovat, prožít ho s úsměvem na tváři, s příjemnými klidnými neagresivními lidmi, neřešit problémy a obtížné situace.
Jak ale takový den (svět) vytvořit?

Nejlepší je začít u sebe. Když sama nebudu protivná a budu k lidem vstřícná, nebudu se hned rozčilovat, budou mi to oplácet stejně. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, no ne?

Začala jsem hned následující den. Jako každý den mi před pátou ráno zazvonil budík. Protože jsem den předtím do noci pekla cukroví, chtěla jsem s ním praštit o zeď. Naštěstí jsem si vzpomněla na tvořeni ideálního světa a "jenom" jsem ho zaklapla s tím, že pět minut poležím a vstanu. Ha, ha. Zaspala jsem. Takže místo poklidného rána, snídaně u stolu a vycházení ze dveří s úsměvem, jsem pobíhala po bytě jako zmatená včela, špačkovala a vůbec jsem se neusmívala! Hladová s mokrou hlavou jsem běžela k autu a musím se přiznat byla jsem trochu naštvaná - na sebe. Ideální den nezačal nejlépe.

Cestou do práce jsem se trochu uklidnila. Sice poslední úsek centrem byl zase adrenalin, ale na to jsem si už víceméně zvykla. "No co", říkala jsem si, ráno sice nevyšlo, ale den se už může jenom zlepšovat." Dobře naladěná jsem přišla do své práce. Za hodinu jsem byla frustrovaná, naštvaná a nešťastná z hromady práce (všechno spěchá a včera bylo už pozdě) a kupy problémů, které se musí vyřešit nejlépe ihned. Znáte to, když vám co 10 minut chodí 30 e-mailů, neustále zvoní telefon a někdo za vámi chodí? A vy nevíte,co dřív a už je toho tolik, že už ani nevíte, jak si rozdělit priority? Takže jsem se sluníčkově nesmála, nešířila kolem sebe pozitivní energii, nevytvářela ideální svět.

V práci jsem se samozřejmě zdržela, tudíž jsem s vyplazeným jazykem na poslední chvíli doběhla na poštu, abych si vyzvedla dárek. Přede mnou byla jedná paní. Sláva, super, konečně se na mě usmálo štěstí. Jenže! Ta paní měla asi 30 velkých obálek, 15 středních obálek a 10 malých na odeslání. Čekala jsem 20 minut? Ani nevím, měla jsem dojem, že se zastavil čas. Konečně jsem přišla na řadu. Vytáhla občanku, dostala balík, chtěla zaplatit kartou a najednou slyším tu milou pomalou paní za okýnkem říkat cosi o tom, že touhle platební kartou platit nemůžu, že musí být bla bla bla. Dál nevím, jen vím, že mou kartou se platit nedalo. Měla jsem rudo před očima a chtěla jsem vyrvat to plexisklo, které nás od sebe dělilo. Neudělala jsem to. Beze slova jsem odešla, sedla si do auta a hleděla před sebe. Nevím jak dlouho. Pak jsem šla ještě nakoupit. Samozřejmě jsem nenašla volné parkovací místo blízko domu. Takže jsem se tahala s těžkými taškami pěknou štreku. Tohle určitě není ten ideální den (svět), který jsem si chtěla vytvořit.

Sedřená jako borůvka jsem se doplazila domů. Čekalo mě vaření, mytí nádobí a žehlení. Ani jsem si nesundala kabát a zazvonila sousedka, která bydlí pode mnou. Že prý slyšela hluk, čím to pořád třískám? Málem jí spadl lustr. Ale paní Kulhánková v té době jsem nebyla doma. Musel to být někdo jiný. Ne ne, něco v kuchyni Vám spadlo, málem mi spadl lustr. Ale to není možné, nebyla jsem odpoledne doma. Ale já to slyšela, málem mi to....rudo před očima. Chtělo se mi křičet. A vytahat ji za těch pár vlasů, co jí zbylo! Neudělala jsem to. Zavřela jsem dveře a šla si zapálit cigaretu.

Jak si tedy vytvořit ideální svět?:

1. nezaklapovat budík

2. nechodit do práce

3. nechodit na poštu

4. nechodit pozdě domů

5. nechodit do obchodu

6. nemít debilní sousedy (nebo neotvírat dveře, když zvoní)

PS: Když si tak teď sedím v obýváku, píšu článek, koukám na nazdobený stromeček a cítím vůni vánočky, je mi fajn. Nepotřebuji ideální svět, stačí mi jednou za čas ideální večer.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzina Zuzina | 25. prosince 2015 v 22:33 | Reagovat

Tento článek a především jeho konec mi vykouzlil úsměv na tváři. :-) a za to patří dík.

2 The Silent Brother The Silent Brother | 27. prosince 2015 v 14:57 | Reagovat

Článek mě velice pobavil :) díky :)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | 29. prosince 2015 v 18:46 | Reagovat

To mám radost, že vás to pobavilo:-) děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama